Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Dalimilova kronika nese jméno Dalimila omylem. Autor zůstává neznámý
Tato kniha je nejstarší česky psaná veršovaná kronika. Pochází z počátku 14. století a můžeme ji vnímat jako takovou středověkou učebnici dějepisu.
-
První pražská defenestrace je považovaná za počátek husitských válek
Jedna z nejkrutějších hromadných vražd v historii české politiky byla motivovaná náboženstvím.
-
Lodní šroub byl původně český vynález. Josef Ressel si ale neohlídal patent, vydělala konkurence
Možná nevíte, že lodní doprava v celém světě vděčí za svůj rozvoj muži, který se narodil v Chrudimi.
-
Architekt Jan Kotěra. Osudové setkání s baronem Mladotou mu změnilo život
Jan Kotěra je označovaný za zakladatele moderní české architektury. Život mu změnilo setkání s baronem Mladotou ze Solopisk, který ho přizval k přestavbě svého zámečku.
-
Kvůli své strategické poloze byl hrad Rabí několikrát terčem útoků. Žižka odsud odjel slepý
Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Kdybyste změřili obvod jeho hradeb včetně všech budov a dělových bašt, dospěli byste k délce tři kilometry!
-
Inventura divadla Sklep. Absurdní, poetický a nekorektní dokuseriál o kultovním souboru
Divadlo Sklep vzniklo před více než 50 lety v suterénu rodinné vily. A od té doby baví svými písněmi, hrami a scénkami už několikátou generaci diváků.
-
Písecký most přes řeku Otavu je známý jako nejstarší kamenný most
Písecký most přes řeku Otavu je známý tím, že je ještě starší než Karlův most v Praze. Ve středověku tudy vedla Zlatá solná stezka.
-
Proč se Zlaté bule sicilské říká sicilská, když vznikla v Basileji a týká se českého království?
Před rokem 1212 jsme měli dva panovníky, kteří získali královskou korunu, jenže Vratislav II. ani Vladislav II. si ji neudrželi a jejich následníci byli zase jenom knížaty.
-
Kníže Oldřich nebyl žádný romantický hrdina. Spíš drsný vládce, který šel přes mrtvoly
Knížete Oldřicha si z dějepisu pamatujeme asi nejvíc díky jeho lásce k selce Boženě. Kosmova kronika vypráví, že ji kníže potkal u lesní studánky.
-
Hanč a Vrbata. Zahynuli ve sněhové vánici
Bohumil Hanč a Václav Vrbata zahynuli 24. března 1913. Velikonoční pondělí bylo dnem startu běžkařského závodu na 50 kilometrů, který se konal na hřebenech Krkonoš.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 29
- 30
- 31
- 32
- 33
- …
- následující ›
- poslední »