V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Josef Gočár. Byl zvolen největší osobností české architektury 20. století
Architekt Josef Gočár se narodil 13. března 1880 v Semíně nedaleko Přelouče. Na UMPRUM studoval pod vedením Jana Kotěry. Za svůj život vystřídal několik stylů.
-
Strůjci kolektivizace zemědělství zabavovali pole. Měli na svědomí tisíce zničených životů
Jedním z příkladů násilné přeměny naší společnosti pod komunistickou totalitou byla kolektivizace zemědělství.
-
S rozvojem turistiky bylo potřeba v Krkonošském národním parku určit jasná pravidla
Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963. Stal se tak prvním územím s nejvyšším stupněm ochrany v Česku.
-
Karel Kramář byl předsedou vlády necelých osm měsíců, přesto zanechal značnou stopu
Když v roce 1918 vyhlašovali v Praze muži 28. října samostatné Československo, Karel Kramář byl v Ženevě a o ničem nevěděl. Přesto se brzy stal významným politikem.
-
Heydrichiáda se dělí na dvě období. Druhá vlna byla masivní odveta za atentát na Heydricha
Pojmem heydrichiáda souhrnně označujeme období, kdy za druhé světové války nacističtí okupanti systematicky terorizovali a likvidovali obyvatelstvo Čech a Moravy.
-
Kníže Bořivoj I. přijetím křesťanství otevřel Přemyslovcům možnost vybudovat životaschopný stát
Knížete Bořivoje I. označují historikové za prvního skutečně doloženého člena rodu Přemyslovců. Víme, že v 9. století vládl nevelkému území ve středních Čechách.
-
Jan Želivský byl až příliš horkokrevný kazatel. Vedl zfanatizovaný dav k první pražské defenestraci
Idealista, který toužil po rovnosti všech lidí a charismatický řečník, při jehož kázáních prý ženy omdlévaly. O jeho rodišti ani mládí se neví nic.
-
Mnohé události si ve svých dílech Alois Jirásek upravil po svém. Byl nominovaný i na Nobelovu cenu
Díla spisovatele Aloise Jiráska potrápila nejednoho studenta, patří totiž už desítky let k povinné literatuře.
-
První internet v Československu. Síť se mohla jmenovat Fernet
Československo se připojilo k internetu 13. února 1992. První linka vedla do Prahy z Lince a souhlas k připojení musel dát zástupce americké agentury Steven Goldstein.
-
Pevnost Bouda: Rozsáhlý komplex s několika kilometry podzemních chodeb mělo obsluhovat 316 vojáků
V roce 1935 si československá vláda začala uvědomovat reálné nebezpečí ze strany německého souseda. Jako obranu začala budovat kompaktní linii pohraničního opevnění.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 28
- 29
- 30
- 31
- 32
- …
- následující ›
- poslední »