Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Úžasné životy: Ludvík Souček podle Ondřeje Neffa
Ludvík Souček patřil v polovině 20. století k předním tvůrcům sci-fi literatury. Věřil, že člověk bude cestovat vesmírem. Jeho osobnost přiblíží spisovatel Ondřej Neff.
-
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydal cestopis a skládal hudební díla. Byl i ve službách císaře
Asi nejznámějším českým cestovatelem raného novověku byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Narodil se roku 1564 na hradě Klenová poblíž Klatov.
-
Při bojích v Pražském povstání zemřely tisíce lidí kvůli zbytkům zfanatizovaných německých vojsk
Po sebevraždě Adolfa Hitlera 30. dubna 1945 a dobytí Berlína Sověty, zůstala Praha posledním velkým městem, které ovládali Němci.
-
Jan Masaryk: Neměl maturitu, přesto uspěl jako ministr. Měl dar mluvit o vážných tématech jasně
Vyrůstal v rodině univerzitního profesora a poslance Říšské rady Tomáše Garrigua Masaryka. Škola mu moc nešla, po matce navíc zdědil sklon k depresím.
-
V pískovcové skále u obce Želízy jsou vytesány dvě čertovy hlavy. Jsou vysoké devět metrů
V USA je oblíbeným turistickým lákadlem skála Mount Rushmore, ve které jsou vytesány obří portréty čtyř významných prezidentů. V Česku máme něco podobného – Čertovy hlavy.
-
Panské skále se pro její tvar říká kamenné varhany. Je z čediče a tvoří ji několikahranné pruty
Znalci pohádky Pyšná princezna si jistě vybaví scénu, kdy se král Miroslav a princezna Krasomila schovávají pod skálou připomínající varhany před jezdci, kteří je hledají.
-
Turistický potenciál soutěsky vycítil kníže Edmund Clary-Aldringen. Oblíbená je i u filmařů
Národní park České Švýcarsko láká i na romantickou plavbu po řece Kamenici. Její tok vede skrz soutěsky, které byly pro místní obyvatele mnoho let obtížnou překážkou.
-
Šternberkové výrazně ovlivňovali politické události své doby a časem se rozdělili na dvě větve
Kořeny rodu Šternberků sahají až do druhé poloviny 12. století. Zakladatelem jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů naší historie byl tehdy Diviš z Divišova.
-
Úžasné životy: Karel Weinlich podle Jana Pokorného
Režisér Karel Weinlich se svou tvorbou zapsal do rozhlasové historie. Na společné chvíle i nečekané obsazení do pohádky zavzpomíná moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný.
-
Muzeum Louvre. Vystavuje na 35 tisíc exponátů, včetně slavné Mony Lisy
Muzeum Louvre v Paříži se veřejnosti otevřelo 10. srpna 1793. Snad má jméno po zámečku Louverie. Někteří lingvisté se přiklání ke slovu leovar, což je opevněné místo.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 26
- 27
- 28
- 29
- 30
- …
- následující ›
- poslední »