V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
V pískovcové skále u obce Želízy jsou vytesány dvě čertovy hlavy. Jsou vysoké devět metrů
V USA je oblíbeným turistickým lákadlem skála Mount Rushmore, ve které jsou vytesány obří portréty čtyř významných prezidentů. V Česku máme něco podobného – Čertovy hlavy.
-
Panské skále se pro její tvar říká kamenné varhany. Je z čediče a tvoří ji několikahranné pruty
Znalci pohádky Pyšná princezna si jistě vybaví scénu, kdy se král Miroslav a princezna Krasomila schovávají pod skálou připomínající varhany před jezdci, kteří je hledají.
-
Turistický potenciál soutěsky vycítil kníže Edmund Clary-Aldringen. Oblíbená je i u filmařů
Národní park České Švýcarsko láká i na romantickou plavbu po řece Kamenici. Její tok vede skrz soutěsky, které byly pro místní obyvatele mnoho let obtížnou překážkou.
-
Šternberkové výrazně ovlivňovali politické události své doby a časem se rozdělili na dvě větve
Kořeny rodu Šternberků sahají až do druhé poloviny 12. století. Zakladatelem jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů naší historie byl tehdy Diviš z Divišova.
-
Muzeum Louvre. Vystavuje na 35 tisíc exponátů, včetně slavné Mony Lisy
Muzeum Louvre v Paříži se veřejnosti otevřelo 10. srpna 1793. Snad má jméno po zámečku Louverie. Někteří lingvisté se přiklání ke slovu leovar, což je opevněné místo.
-
Profesionálové. Novinářka, lékař, kriminalista. Dokuseriál o tom, jak vypadaly profese před 100 lety
Jak žili lidé před 100 lety? Dokuseriál Profesionálové přichází s výzvou pro tři známé reprezentanty atraktivních profesí, kteří zkusí dělat svou práci „postaru“.
-
Tanec polka. Vymyslela ji služka Anna Chadimová
3. srpna 1884 zemřela Anna Chadimová. Služka, která vymyslela tanec polka. Podle druhé verze prý vznikla ze sympatií k polskému národnímu povstání roku 1830.
-
Korintský průplav. Snili o něm tři císaři. Otevřít se ho podařilo až v druhé polovině 19. století
Korintský průplav byl otevřen 25. července 1893. První plány jsou už ze 7. století př.n.l. Pevninskou šíji oddělující od zbytku Řecka Peloponés chtěl vykopat Periandros.
-
Symbolem první parní železnice na našem území jsou dodnes viadukty před stanicí Hranice na Moravě
Prvním městem na našem území, do kterého přijel parní vlak, bylo Brno. Stalo se tak 11. listopadu roku 1838.
-
Smrt Hanče a Vrbaty se stala symbolem sebeobětování a přátelství až za hrob
Dvacátý čtvrtý březen je Dnem horské služby České republiky, a to na památku tragické smrti dvou přátel, Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 30
- 31
- 32
- 33
- 34
- …
- následující ›
- poslední »