Jiří Hraše (1930–2012)

Po gymnáziu nastoupil do Vesnického divadla jako herec. Později vystudoval režii na DAMU a zůstal tam rok jako asistent, poté si vzdělání doplnil postgraduálním studiem estetiky. Rok byl vedoucím Osvětové besedy v Praze 10, putoval jako konferenciér s kouzelníkem Kellnerem po Slovensku, byl metodikem v Městském domě osvěty v Domažlicích, inspektorem pro kulturu v Praze 10. V r. 1960 konečně nastoupil jako režisér HRPV do Československého rozhlasu, od 20. srpna 1968 byl uměleckým vedoucím hlasatelů. Podílel se mj. na tvorbě pořadů pro tzv. III. program – předchůdce Vltavy. V r. 1963 stál u zrodu poetické vinárny Viola, byl členem její umělecké rady a režisérem. Obdobně se zapojil do činnosti Lyry Pragensis. V r. 1970 musel „normalizovaný“ rozhlas opustit.

Dalších dvacet let působil ve svobodném povolání. Byl respektovaným odborníkem v oblasti uměleckého přednesu. Je autorem několika odborných publikací, podílel se na organizaci Šrámkovy Sobotky i na Poděbradských dnech poezie, zasedal v porotách festivalů a přehlídek profesionálních i amatérských recitátorů, divadla i filmu. Jako režisér a scenárista přispěl k realizaci představení ve Viole a v Lyře Pragensis a také pro Společnost bratří Čapků. Působil i jako pedagog na katedře žurnalistiky FSV UK, přednášel rovněž na DAMU.

Koncem 80. let obnovil své rozhlasové působení. Přestože rozhlas miloval, po listopadu 1989 odmítl nabídku vrátit se do pracovního poměru. Po rehabilitaci v r. 1990 odešel do důchodu, ale neúnavně pokračoval ve všech svých dosavadních aktivitách. Čas, který věnoval rozhlasu, byl úctyhodný. Jako externista se zaměřil hlavně na tvorbu dokumentů, které s J. Lakosilovou připravoval pro ČRo 3.

Přínosem pro rozhlas byla i jeho odborná spolupráce s mladými redaktory a režiséry na seminářích, rozhlasových přehlídkách, soutěžích a dílnách. Řadu let zasedal i v porotách PBR. V roce 2002 obdržel Cenu generálního ředitele za celoživotní práci pro Český rozhlas a o rok později Cenu ředitele Úseku programu. Posledním oceněním jeho neúnavné a záslužné práce v kulturní sféře je slovenská Cena Karla Čapka za rok 2009. Do budovy rozhlasu na Vinohradské přišel naposled na předávání cen vítězům Reportu 2011, kdy převzal od generálního ředitele ČRo Mg. Art. Petera Duhana poděkování za vše, co pro rozhlas vykonal. A bylo toho za více než 50 let skutečně mnoho.