V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Mim Marcel Marceau. Proslavila ho chůze proti větru, tahání lana, neviditelná zeď i moon walk
Narodil se 22. března 1923. Za okupace si změnil příjmení na Marceau a působil v odboji. Při převádění židovských dětí přes hranici do Švýcarska uplatnil své nadání mima.
-
Bílá Labuť. Pět set zaměstnanců, za den 30 tisíc zákazníků
Bílá labuť přivítala své první zákazníky 18. března 1939. Jaroslav Brouk ji nechal postavit na místě, kde stával původně hostinec a pivovar.
-
První účast na olympijský hrách se datuje k roku 1900. Naši sportovci obsadili druhé a třetí místo
Na starověkých olympijských hrách, jejichž počátek se datuje až čtyři tisíce let před počátek našeho letopočtu, Češi pochopitelně nesoutěžili. Přidali se až v roce 1900.
-
Největším hradním komplexem je Pražský hrad. Nejstarší stavby v jeho areálu pocházejí z 10. století
Pokud pátráme po největším hradním komplexu u nás, můžeme rovnou zalistovat v Guinessově knize rekordů. Areál, který je největší v Česku, drží totiž i celosvětový primát.
-
Jiří Schelinger: Rebel. Miroslav Etzler v hlavní roli dokudramatu ze série Příběhy slavných
Od Boha dostal muzikantský dar a vypadal jako Mick Jagger. Blonďaté mikádo a smyslné rty nenechaly klidnou jedinou fanynku. O jeho smrti se dodnes vedou dohady…
-
Nejimpozantnějším skalním mostem je Pravčická brána. Jeho rozpětí je 26,5 metru
Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře.
-
John Philip Holland. Vynálezce moderní ponorky
John Philip Holland se narodil 24. února 1841 ve vesnici Liscannor v Irsku. V dospělosti emigroval do USA. O přijetí své ponorky námořníky usiloval dvacet let.
-
Největší ručně vyrobený model Prahy pochází z 19. století a na svědomí ho má Antonín Langweil
O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.
-
Veřejnoprávní média by neměla soupeřit s komerčními, říká režisér Hynek Bočan
Český filmový a televizní scenárista a režisér mluví o současném českém hraném filmu i o svém přátelství s Jiřím Stránským.
-
Nejvýchodnější bod České republiky je Bukovec. Najdete ho ještě o kousek dál než známé Trojmezí
Při cestě k nejvýchodnějšímu bodu republiky logicky zamíříme do Moravskoslezského kraje. Dojdeme do Západních Beskyd, konkrétně do Jablunkovského průsmyku.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »