V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Fascinující lenochodi: Otočí hlavu o 270 stupňů, rodí hlavou dolů a na záchod chodí jednou týdně
Věděli jste, že lenochod prospí až 20 hodin denně? Platí to pro zvířata chovaná v zajetí, ve volné přírodě spí lenochodi 9 až 10 hodin.
-
Roztomilí mazlíčci, nebo nebezpeční tvorové? Klokan rudý dorůstá výšky muže a běhá rychlostí 70 km/h
Věděli jste, že klokan může zabít člověka? Klokani se stali symbolem Austrálie, tedy země a kontinentu, kde jedině na naší planetě přirozeně žijí.
-
Hlas jako otisk prstu: Neexistují dva lidé se stejným hlasem. Proč zní z nahrávky jinak než v hlavě?
Věděli jste, že na světě neexistují dva lidé, kteří by měli stejný hlas? Díky evoluci se náš krk vyvinul tak, že nám umožňuje tvořit a ovládat svůj hlas.
-
Plíce jako rodinný dům: Věděli jste, jak obrovskou plochu mají naše plicní sklípky?
Věděli jste, že plocha plicních sklípků u člověka je i 100 metrů čtverečních? Spolu s příjmem potravy je dýchání základní pohonnou silou lidského života.
-
Úžasné životy: Štěpánka Haničincová podle Jiřího Chalupy
Štěpánka Haničincová provázela dětstvím několik generací českých dětí. V 50. letech zakládala televizní vysílání. Zavzpomíná na ni dlouholetý kolega Jiří Chalupa.
-
Kostel v Mostě. Jeho transport o 841 metrů se plánoval mnoho let
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě skončil 27. října 1975. Stalo se tak poté, co těžbě uhlí ustoupilo staré město Most. Jedinou památkou zůstal právě kostel.
-
Lidský pot nesmrdí. Za nepříjemný zápach mohou bakterie, které žijí na naší kůži
Věděli jste, že lidský pot nesmrdí? I když lidé v moderní době hledají co nejefektivnější způsob, jak zabránit pocení, jsou tím vlastně samo proti sobě.
-
Tanečník a choreograf Pavel Šmok. Pohybové základy mu dalo krasobruslení
Významný český tanečník, choreograf a pedagog se narodil 22. října 1927 ve slovenském městě Levoča. Od 50. let se pak naplno věnoval baletu nejprve jako aktivní tanečník.
-
První ochlupení roste už v děloze. K čemu slouží lanugo a jak nám chlupy pomáhají hojit rány?
Věděli jste, že chlupy na těle máme ještě před narozením? Asi v pátém měsíci těhotenství začnou vlasové folikuly produkovat jemné chloupky, které pokrývají celé tělo plodu.
-
Proč se tučňáci kolébají? Je to kvůli nehybným kolenním kloubům, ale hlavně kvůli speciálnímu svalu
Známý dětský chyták praví, že lední medvěd a tučňák se nemůžou ve volné přírodě niky potkat. A je to pravda.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »