Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Z nejdelšího železničního tunelu se radovali na Šumavě, později na Severu. A je to zase jinak
Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.
-
Úžasné životy: Zbyněk Merunka podle Jana Vávry
Moderátor Zbyněk Merunka tvořil v polovině 90. let nerozlučnou dvojici s Evou Jurinovou. Zpravodajství TV Nova šéfoval Jan Vávra. Vzpomíná na něj jako na profesionála.
-
Jiří Grossmann. Text k hitu Závidím napsal poté, co se dozvěděl, že má rakovinu
Jiří Grossmann se dostal do klubu Olympic. Tady si kápli do noty s Miloslavem Šimkem. Bavili diváky svými povídkami. Zemřel 5. 12. 1971 na Hodgkinův lymfom.
-
Fotbalová mistrovství: Legendární vítězství slavili naši fotbalisté v roce 1976
Popularita kopané se u nás rozšířila na přelomu 19. a 20. století. Samostatná reprezentace Čech existovala už za Rakouska-Uherska.
-
Kino Lucerna. Biograf hvězd se soukromou kabinou pro VIP hosty
Lucerna je pražský biograf otevřený 3. prosince 1909 v paláci Lucerna. V roce 1917 převzal kino Miloš Havel a vybudoval z něj nejprestižnější kinosál v republice.
-
Nuselský most v Praze je jednoznačně nejvytíženější. Kovový rošt funguje i jako obří anténa
Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.
-
Jiří Srnec. Život zasvětil černému divadlu
Jiří Srnec, významný český divadelník, výtvarník a hudební skladatel, zemřel 28. listopadu 2021. Svůj život zasvětil černému divadlu. Vytvořil vlastní soubor.
-
Nejzápadnější bod naší země označuje hraniční mezník z roku 1844
Při prvním pohledu na mapu je jasné, že Ašský výběžek je při cestě k nejzápadnějšímu bodu republiky správným cílem. Z Aše pokračujete do obce Krásná.
-
Henri Toulouse-Lautrec. Nejvíc inspirace čerpal na Montmartru, čtvrti proslavené bary a nevěstinci
Malíř, jehož tvorba spadá do období mezi postimpresionismem a secesí, se narodil 24. listopadu 1864 jako příslušník významného francouzského šlechtického rodu.
-
První pražská porodnice. Nabízela místo pro dvacet rodiček
První pražskou porodnici založila 22. listopadu 1762 císařovna Marie Terezie. Budova vyrostla v Soukenické ulici a první dítě se v ní narodilo roku 1766.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »