Ohlednutí za letošní Bilancí

V přívětivém malém penzionu na Ždáni se sešli dramaturgové, redaktoři, režiséři, mistři zvuku i zástupci dalších rozhlasových profesí, aby „bilancovali“ - tedy aby si společně poslechli pořady, o kterých si jejich autoři chtěli popovídat se svými kolegy a získat tak kritickou reflexi a ověřit si správnost svých realizačních postupů a nápadů.

Přihlášeno bylo celkem čtyřiadvacet prací různých žánrů a různého rozsahu – od desetiminutové literární publicistiky, přes četby a literární pásma až k dramatickému seriálu, pohádce a hodinové rozhlasové hře. Byl to tedy vskutku poslechový maraton – poslouchalo se od rána do večera a mnozí neúnavní diskutéři zapáleně debatovali dokonce i v pauzách. Je to ostatně dosti vzácná příležitost k rozhovoru: vždyť kde se jinak při běžném každodenním shonu mohou setkat kolegové z Prahy, Plzně, Olomouce, Českých Budějovic, a dalších regionů?

Ve zcela neformální kolegiální a věcné diskusi (výborně moderované Markétou Jahodovou, Alenou Zemančíkovou a Michalem Burešem), účastníci prostřednictvím konkrétních vyslechnutých titulů vlastně uvažovali nad současnou podobou široké škály slovesných rozhlasových pořadů, nad způsoby prezentace literatury, nad zvolenými i možnými tématy, formálními postupy, vedením herců, zvukovou podobou (včetně technických problémů ) atd. atd. Námětů k úvahám je samozřejmě nekonečně – a každý nový názor otvírá dvířka zas k dalšímu uvažování.

Letošní Bilance byla – jak už výše uvedeno – dvacátá a tedy vlastně jubilejní: ale třebaže se nikterak neslavilo a setkání bylo ryze pracovní, přece jen to svým způsobem jakási malá slavnost byla: jako to bývá vždycky, když se sejdou lidé, které spojuje společný zájem, a které - třeba i po mnoha letech – jejich práce pořád baví a těší. Všechny, kdož se sešli na letošní Bilanci, rozhlas očividně (nebo snad – jsme-li na rozhlasové půdě - spíše ušislyšně) baví. A samozřejmě chtějí, aby bavil i posluchače. Inspirací k tomu mohou jistě být i taková setkání, jako je právě Bilance.