Petra Hynčíková
Zabývám se především přípravou literárních pořadů a rozhlasových dokumentů.
V Českém rozhlase pracuji od roku 2003. Po několika letech v plzeňské redakci zpravodajství jsem přešla do kulturní redakce a odtud do Centra výroby – Tvůrčí skupiny Drama a literatura. Jsem dramaturgem cyklu Kaleidoskop a Kriminálních případů Čech, Moravy a Slezska. Pro stanice Český rozhlas Vltava a Dvojka připravuji literární pořady, četby na pokračování, dokumenty a celou řadu dalších formátů.
Jsem absolventkou PF ZČU v Plzni a VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka (tvorba textu a scénáře).
Co mě přivedlo k mikrofonu?
Radio poslouchám díky rodičům už odmalička. Dalším silným impulsem bylo setkání s režisérkou Hanou Kofránkovou, která na Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka v Praze vedla rozhlasové semináře. K mikrofonu jako takovému mě ale dovedl úspěšně absolvovaný konkurz.
Co považuji za rozhlasová "nej" v mé práci?
Rozhlasová NEJ obecně jsou pro mě svoboda a nezávislost na obrazu, které člověku dopřávají zajímavý prostor k vizuálně nespoutaným fantaziím. Rozhlasové vysílání vnímám jako Nekonečnou Erupci Jazyka, tedy mimo jiné češtiny, kterou jsem studovala. Baví mně sledovat, jak se živý jazyk vyvíjí. Zajímavé pro mě je také poslouchat a vnímat hlasy lidí jako hudbu. Nejvíc ze všeho mě ale baví právě lidé, se kterými se díky rozhlasové práci mohu setkávat. To je dar.
Co mě baví?
Baví mě život. Mám s ním totiž ty nejkrásnější techtle mechtle.
Co mě drží nad vodou?
Jednoznačně pohyb. Pohyb těla i ducha.
Všechny články
-
Ladislav Fuks: Na prahu nového roku. Humoreska z časů Rakouska-Uherska
V domě paní Allerheiligové se první den roku 1906 scházejí přátelé a předčítají si společně z Humoristických listů.
-
František Kožík: Černé slunce. Vzrušující román o životě a díle markýze de Sade
Markýz de Sade byl potomkem starobylého provensálského rodu spřízněného s francouzskou královskou rodinou, ale také jeho černou ovcí, kterou bylo třeba „držet stranou“.
-
BáSnění Jiřího Pelána
Bohdan Jelínek, Yves Bonnefoy, Giuseppe Ungaretti, Eugenio Montale, Petr Bezruč. Literární historik a překladatel Jiří Pelán vybírá své oblíbené básně.
-
Michael Stavarič: Mrtvorozená Eliška Frankensteinová. Existenciální detektivka o hloubce samoty
Hlavní hrdinka Eliška žije navenek spořádaným životem realitní makléřky. Vytěsnila minulé a po svém si dešifruje slepá místa, která se z podvědomí ozývají a dotírají.
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
Novopacká spiritistka obdařená mimořádnou medijní schopností způsobí poprask v Praze plné tajných spolků, esoteriků, okultistů a jogínů.
-
Pavel Kohout: Katyně. Rozhlasová premiéra nestárnoucího románu, ze kterého mrazí
Černý román o škole pro popravčí odkrývá mechanismy moci v absurdní nadsázce. Premiérovou četbu uvádíme u příležitosti letošních 95. narozenin Pavla Kohouta.
-
BáSnění Miloně Čepelky
Básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog Miloň Čepelka vybírá své oblíbené básně.
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
Za okny vlaku se míhají scény ze života dvacetileté Marie. Dívá se na krajinu a vzpomíná na chvíle strávené se sestrou, která zemřela. Jak se vyrovnat s tragédiemi života?
-
François Rabelais: Pantagruel. Svérázná satira ze života obrů v oceněném překladu Patrika Ouředníka
Uštěpačný humor, hra s jazykem, orgie absurdity a formální nespoutanost v prvním velkém evropském románu. Úvodní část slavné Pentalogie o obrech.
-
Martin Skořepa: Rituál Turínského koně. Společné chátrání matky a dospělého syna v rodných Sudetech
Padesátník, čerstvě odoperovaný onkologický pacient, opouští pražskou homosexuální komunitu. V rodných Sudetech pečuje o matku strádající Alzheimerovou chorobou a píše.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »