Poslechový seminář her a dokumentu z Prix Italia 2012
Na sedm desítek rozhlasových dramaturgů, režisérů, mistrů zvuku, ale také teoretiků a studentů vysokých škol z celého Česka se 27. února zúčastnilo Poslechového a diskusního semináře aktuální evropské produkce rozhlasových her a dokumentu z přehlídky Prix Italia. Akci pořádalo Centrum výroby ČRo a Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.
Tichý hukot letadla v prostoru pro pasažéry. Rev fotbalových fanoušků. Princ Charles a jeho vyjádření o lásce jako legrační znělka reality show. Telefonická hádka o zapomenuté rukavici. I takové zvukové obrazy si mohli z Prahy odvážet rozhlasoví autoři, dramaturgové, redaktoři a univerzitní studenti mediálních oborů, kteří se v posledním únorovém týdnu sjeli z celé země, aby si společně poslechli žeň nejlepších světových rozhlasových her a dokumentů. Čtyři oceněné pořady z Prix Italia 2012 ukázaly několik trendů, k nimž se Český rozhlas přibližuje zatím spíše váhavě.
Co jsme tedy poslouchali? Populární osobnost (Jarvis Cocker z hudební skupiny Pulp) v komponované noční one-man-show Wireless night/Bezdrátové noci ve zvukovém rámci transatlantického letu uvažuje nad blízkostí smrti a ve změti myšlenek mu vyvstávají torza obrazů, silná a zvukově ozvláštněná. V nejlepší tradici BBC, stanice s mocným zázemím, tak jedna silná osobnost prodává atraktivní, a přitom výsostne kultivovaný rozhlasový zážitek.
Nesmírně inspirativní pořady francouzského Arte Radia posledních několik let dominují evropské rozhlasové produkci a ukazují směr, kudy se pravděpodobně rádio vydá. Nespoutanost žánrovými klišé, velká liberálnost v práci se slovem i zvukem, kosmopolitnost námětů a otevřenost pramení z toho, že tato stanice vyrostla jako čistě internetový projekt vystavený okamžité a permanentní zpětné vazbě. Důraz na kratší formáty se vyplácí -účastníci semináře slyšeli ukázky ze seriálu Comme un pied/Vlastní gól o geniálním senegalském mladíku Memedovi ve francouzském fotbalovém mužstvu. Xenofóbie na každém kroku, ušlápnutá méněcennost přeřvaná ve fanouškovském kotli, křehkost fotbalistovy duše. Ekvilibristika s extrémními polohami rozhlasového zvuku.
Mnohost zdrojů a inspirací ukázala švédská intelektuální genderová hříčka Prins Charles Kanslä/ Cit prince Charlese zpracovaná podle divadelní adaptace komiksu. Půlhodina humoru z hyperkorektního Švédska nabitá mediálními citacemi a odkazy na světovou pop -kulturu o jemné hranici mezi láskou, sexem a samotou.
A nakonec specifický anglosaský humor, série skečů o závisti, včetně zvukové stand-up comedy WireTap/Odposlech z produkce kanadského rozhlasu CBC. Typ zábavy, kterou u nás téměř nikdo neumí a pro kterou si chodíme nejspíše na internet (Na stojáka, Gad Elmaleh) nebo na večery improvizovaného divadla (Jaroslav Dušek, Rádio Ivo či Vosto5).
Pro rozhlasové tvůrce je důležité občas vstát od svého stolu, odložit svůj mikrofon, opustit svoji pěkně zahřátou židli. Díky patří Centru výroby Českého rozhlasu a (Sdružení pro rozhlasovou tvorbu), které společný poslech pro kolegy uspořádaly. Z diskusí vyplynulo několik postřehů o tom, jak se ve světě aktuálně rozhlas dělá: zesiluje důraz na autorskou tvorbu, v níž má autor možnost realizovat svou myšlenku od záměru a scénáře přes režijní kompetenci až k autorské moderaci. Stále silněji je patrná prostupnost žánrů, kdy není důležité pod jakým názvem, v jaké redakci, v jaké stopáži a pod jakou supervizí má pořad vzniknout, ale co se točí a jaké to chce na konci autor mít. Dalším významným rysem současné světové tvorby je propojení vysílacích formátů s těmi internetovými, kdy se počítá nejen s pouhým zavěšením pořadu do i-archivu, ale přímo do struktury díla je zakomponován fakt, že pravděpodobně čím dál více lidí si ho poslechne spíše na internetu nebo z podcastu než přímo z rádia.
