David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Rok 1951: Muž, určený k likvidaci. Spisovatel Karel Pecka prožil mládí v lágrech
„V podstatě je to otázka profese; spisovatel musí psát pravdu, a chová-li se jinak, než píše, jeho práce vyzní nejspíš falešně,“ řekl v 70. letech spisovatel Karel Pecka.
-
Miroslav Holub, nevšední básník všedního dne
„Skutečně velký duch zmatky ve svém srdci neinzeruje,“ napsal Miroslav Holub (1923-1998), jeden z našich nejpřekládanějších básníků. Jeho básně byly přeloženy do 38 jazyků.
-
Rok 1929: Mrzlo, až praštělo. Ptáci padali mrtví z nebe, zapsal kronikář
Krajina pod pořádnou sněhovou peřinou, to je ideální zima jako podle Ladových obrázků. Mimořádně mrazivé počasí, které uhodilo v zimě 1928/1929, mělo do ideálu daleko...
-
Rok 1918: Jen ho sejmi! Jak to bylo s mariánským sloupem na Staroměstském náměstí
Mariánský sloup vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Kritici v něm viděli památník protireformačního katolicismu.
-
Rok 1945: Bomby na Prahu. Šlo skutečně o navigační omyl?
Na Popeleční středu 14. února 1945 se Praha stala terčem spojeneckého bombardování.
-
Rok 1944: Konečně doma! Co znamenala Karpatsko-dukelská operace
Karpatsko-dukelskou operaci, která začala 8. září 1944, prezentoval komunistický režim jako stěžejní okamžik naší vojenské historie.
-
Rok 1988: Smrt Pavla Wonky. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán
Východočeský disident Pavel Wonka byl posledním politickým vězněm komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
-
Rok 1949: Štědrý den bratrů Hasilových. Král Šumavy přežil všechny úklady a sám uprchl na Západ
Josef Hasil, přezdívaný „Král Šumavy“, který se narodil 8. února 1924 v chudé šumavské rodině, patří mezi nejznámější představitele protikomunistického odboje.
-
Rok 1971: Česká kniha ve světě. Škvorecký využil svobodu k prospěchu světa
„Byla to práce těžká, namáhavá, ale krásná. Těšilo mě, že jsem mohl kolegům knihy vydat," řekl v roce 2004 Josef Škvorecký o činnosti nakladatelství '68 Publishers.
-
Rok 1979: Poslední klapka Třiceti případů majora Zemana. Komunistická policie měla na seriál vliv
Jen málokterý český seriál rozpoutal po listopadu 1989 tak vášnivé diskuse a vzbudil takovou vlnu rozhořčení jako 30 případů majora Zemana.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 47
- 48
- 49
- 50
- 51
- …
- následující ›
- poslední »