David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Rok 1962: Soudruh Stalin odstřelen. Detonace byly slyšet po celé Praze
Jen sedm a půl roku stál v Praze na Letné žulový Stalin. Obří kamenná socha sovětského vůdce měla podle představ objednavatelů shlížet z Letenské pláně na věčné časy.
-
Rok 1978: Přestřelka na hranicích
Případ bratranců Barešových, kteří se chtěli za každou cenu dostat na Západ, neměl v české historii obdoby.
-
Není možné být angažovaným autorem, říkal Sławomir Mrożek
„Mám pro emigraci talent,“ prohlásil o sobě jednou s nadsázkou polský satirik, dramatik a spisovatel Sławomir Mrożek (1930-2013).
-
Hořící pochodeň aneb Sebeupálení Jana Palacha
Probudit národ z letargie a vyburcovat k odporu proti normalizaci. Takové bylo poselství studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na Václavském náměstí.
-
Rok 1976: Vítejte doma, kapitáne. Návrat agenta Minaříka
Když 28. 1. 1976 oznámil československý tisk návrat pracovníka Svobodné Evropy a den poté se navrátilec představil jako kapitán Minařík, málokdo věděl, že to je jinak.
-
Rok 1922: Baník, do toho! Za historií slavného fotbalového klubu
Se čtyřmi tituly čtvrtý nejúspěšnější domácí klub po pražském trojlístku Sparta, Slavia a Dukla – takový je legendární fotbalový klub FC Baník Ostrava.
-
Rok 1926: Novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z vrahů Margity Vörösmartyové měl být i Jan Klepetář
Od února do června 1928 plnily stránky novin senzační zprávy o procesu. Před soudem stáli tři novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z nich byl i spisovatel Jan Klepetář.
-
Rok 1948: Smrt velkého reportéra. Egon Erwin Kisch byl nejen reportér, ale i klaun nebo potápěč
„Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska,“ bylo prý krédo novináře a spisovatele Egona Erwina Kische (1885-1948).
-
Rok 1966: Metro, nebo podpovrchová tramvaj? V podzemí měla vést jen část trati
Za normálních okolností by to byla jen nákladná dopravní stavba. V letech reálného socialismu se ale z metra stalo především politické téma. Mluvilo se o něm od roku 1898.
-
Rok 1988: Dvacet let poté. „Rušivé akce v Praze“ k výročí srpnové invaze
„Rušivé akce v Praze“ – tak psalo Rudé právo 22. srpna 1988 o demonstraci tisícovek obyvatel Československa, kteří si 21. srpna 1988 připomněli výročí okupace.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 49
- 50
- 51
- 52
- 53
- …
- následující ›
- poslední »