Patřím mezi ty šťastlivce, pro které je rozhlasová práce zároveň potěšením a nikdy, ani po řadě dlouhých let, je nenudí. Koho by taky nudilo, když každý den je jiný, přináší jiná témata a člověk potkává při práci množství pestrých lidských typů, mnohdy opravdu úctyhodných. Pracuji, a při práci se stále učím něco nového, ale také si ověřuji trvalou hodnotu toho, co věděli už dávno naši předkové.
V současné době mám to štěstí, že mohu pracovat na pořadech, které mi umožňují tzv. hlubší ponor. Nad pořady Hovory a Vertikála, které se vysílají na ČRo Plus, se potkávám s lidmi pozoruhodnými a excentrickými, i s lidmi, kteří jsou nenápadnými dělníky na vinici Páně a já před nimi hluboce smekám.
Jinak jsem rozhlasový univerzál, mám v základech přibližně 15 let denní zpravodajské práce na Radiožurnálu, ale třeba také několik let práce na Hovorech z Lán s prezidentem Havlem, přenosy významných událostí, diskusní pořady na ČRo Dvojce (nyní občas alternuji v pořadu Jak to vidí), jednu dobu jsem psala pro tuto stanici fejetony, což byla opravdu roztomilá práce, roky jsem pracovala na Dotecích víry na Radiožurnálu atd. Obecně bych řekla, že když mi někdo nabídne nějakou práci na jakékoli stanici, řeknu okamžitě ANO a pak teprve pátrám po podmínkách.
Miluji principy této práce: je multidisciplinární - musíte mít radary na zajímavá témata, musíte je umět promyslet, musíte si umět vybrat, koho oslovíte a musíte to umět buď zpracovat do pořadu, nebo odvysílat živě, nebo obojí, improvizovat můžete jenom, když se cítíte pevní v kramflecích, musíte být poctiví v přípravě, otázky musíte dávat tak, aby se nenudil ani host, ani posluchači, ani vy sami, musíte umět pracovat rychle a přitom soustředěně...Témata si můžete klidně promýšlet doma při vaření guláše, ale musíte si je taky umět prosadit a obhájit před šéfy... A musíte umět přemoci sami sebe, své slabosti a démony: když je vám ouvej, a přesto musíte vysílat, protože tak to prostě v rádiu je.
Na veřejnoprávním rozhlasu mám ráda jeho osobité charisma: je to místo se specifickou tvůrčí atmosférou, lehce ležérní a uvolněné, a přitom nesmírně výkonné. Jsem ráda jeho součástí.
Všechny články
-
Míříme do klimatického pekla? Svět se probouzí a i církev začíná být „zelená“, myslí si kněz Vácha
Nakolik se během posledních let proměnil v řadách církve postoj k ochraně klimatu a k osudu planety?
-
Život je příliš krásný a krátký, než aby se probendil, říká sportovní pilot Sedláček
Karel Sedláček, muž, jehož celoživotní záběr budí respekt. Kde jsou zdroje jeho životní energie, laskavosti a nadhledu?
-
Tvoříme dějiny, vystřízlivění, deziluze aneb 17. listopad 1989
Debata Vertikály směřuje k 17. listopadu 1989. Katolický publicista Jiří Zajíc a politolog Jan Charvát komentují význam převratu a cestu, kterou jsme za 33 let ušli.
-
Nikdo z rodiny a ze zaměstnanců na vidle už ani nesáhne, popisuje dnešní zemědělství farmář Štefl
„V listopadu to vypadá, že už je všechno hotové, ale není to pravda. Vše se připravuje na příští rok,“ popisuje soukromý hospodář Jan Štefl.
-
Kněz Szabo odhaluje jedinečné charisma hřbitovů a oživuje tak paměť národa
Kněz Miloš Szabo nachodil tisíce kroků po pražských Olšanských hřbitovech. Už před lety se totiž rozhodl, že tato historicky pozoruhodná místa prozkoumá a zmapuje.
-
Dušičkový čas a prolínání světa živých a mrtvých
Památka zesnulých v nadcházejícím týdnu svátek, při kterém lidé navštěvují hroby svých zemřelých a hřbitovy se stávají místem společenských setkání.
-
V roce 1918 se naplnila touha po samostatném státě, připomíná historik
Před 104 lety vzniklo 28. října 1918 samostatné Československo. Historik Jaroslav Šebek potvrzuje, že jsme tehdy vykročili na cestu parlamentní demokracie.
-
Lidskou zlobu a negativitu v živočišné říši neznáme, popisuje výzkumník zemědělské univerzity
„Na Ukrajině trpí i volně žijící živočichové. Ač jistě nesrovnatelně méně než člověk,“ vysvětluje Aleš Vorel.
-
Spory nevznikají kvůli náboženstvím, ale lidem, kteří je interpretují, říká muslimka Ghalebová
Debatují Pavol Bargár, evangelický kazatel a vysokoškolský pedagog, a Eman Ghalebová, muslimka a lidskoprávní aktivistka narozená v Jemenu, která ale vyrůstala v Česku.
-
Bývalý režim se výzkumu moderních židovských dějin vyhýbal, uvádí historička Čapková
Odedávna patřila k naší zemi také židovská populace. Jde o společnou cestu, což je také titulek pozoruhodné publikace Židé v českých zemích: společná cesta dějinami.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »