Zdeněk Zajíček

Rod Paarů pochází z Lombardie a v Čechách se usadil v první třetině 17. století. V roce 1652 získal takzvaný inkolát a zařadil se mezi plnoprávní českou šlechtu.

Když se řekne Choustník, vybavíme si obec a zříceninu na Táborsku. Stejné jméno měl ale také čtrnáctideník, který v 19. století vydával v Soběslavi žurnalista Karel Jonáš.

Ada Sari byla polská koloraturní sopranistka a herečka světového formátu. Během aktivní kariéry v první polovině 20. století vystupovala v nejvýznamnějších operních domech.

Písemnosti dokládají, že žula z okolí Blatné se využívala ke stavebním účelům již ve středověku. K rozvoji těžby a zpracování kamene došlo výrazněji počátkem 20. století.

Karel Klostermann byl vypravěčským mistrem a také mužem s obrovskou pamětí. Sám říkal, že si staré příběhy ze Šumavy nevymýšlí, jen kombinuje a občas změní jméno či místo.

Uslyšíte reportáž z poutního areálu svaté Anny nad Kraselovem na Strakonicku. A pak se z archivních záznamů ozvou malíři František Peterka a František Roman Dragoun.

V 16. století, tedy v období reformace, se celá řada klášterů ocitla v existenční krizi. Mezi řeholníky upadala morálka, konventy se rozpadaly a některé byly zcela zrušeny.

Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války. Za učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.

Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt.

V roce 1825 uveřejnil „Rakouský občanský list pro mysl, srdce a dobrou náladu“ populární článek o historii a současnosti kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku.