Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
V lese u Cerhonic stojí tři kříže. Prý tu byly zavražděny milenky francouzských důstojníků
Cestou lesem mezi Cerhonicemi a Vráží na Písecku natrefíme na tři vedle sebe stojící černé litinové kříže. K tajuplně vyhlížejícímu místu se vztahuje příběh z 18. století.
-
Vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec z drahocenných látek. Majiteli panství se to ale nelíbilo
I když nejčastější pokrývku hlavy vesnických žen tvořily šátky, vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec. Obvykle jej dostávaly při svatbě během obřadu takzvaného čepení.
-
Alois Jirásek je čestným občanem mnoha obcí. V roce 1918 mu poctu udělila i Hluboká nad Vltavou
Psohlavci, Temno, F. L. Věk či Staré pověsti české. Další díla netřeba vyjmenovávat, řeč je o Aloisi Jiráskovi. Spisovatel se stal za svého života váženou osobou.
-
Rozhledna Babina v Táboře skýtá netradiční výhled na město, Jistebnickou vrchovinu a Chotoviny
Jihočeské město Tábor nabízí spoustu zajímavostí. Můžete se na něj ale podívat i hezky z výšky. Stačí si udělat výšlap na Babí horu, kde stojí rozhledna jménem Babina.
-
Ulicemi Třeboně se v roce 1934 procházela Lochnesská příšera. Zkrotili ji pivovarští chasníci
K roku 1379 se váží počátky pivovaru v Třeboni, který stál původně u náměstí a teprve později získal současné místo pod hrází Světa. A že v něm bylo veselo a byl světový!
-
Obloukový most v Hořepníku z roku 1912 je jednou z vůbec nejstarších železobetonových staveb
Cesta z Hořepníku do Bořetic na Pelhřimovsku musí překonat tok Trnavy. V dávných dobách vedla po mostě dřevěném, později železném, který byl v květnu 1911 zničen povodní.
-
Bohatí sedláci na Doudlebsku nosili opasky vyšívané pavím brkem, často do nich schovávali i peníze
Opasek byl v 19. století nejdražší součástí mužského kroje na Doudlebsku. Nákladné opasky vyšívané pavím brkem ovšem nevlastnili všichni, dovolit si je mohli jen ti bohatí.
-
Pouliční elektrické lampy zářily už v roce 1887 v Jindřichově Hradci a Písku díky Křižíkovi
František Křižík se narodil na Klatovsku do obuvnické rodiny. Sám ale u verpánku nezůstal. Život ho svedl k technice. Působil na mnoha místech, která doslova rozzářil.
-
Hrabě Černín dokázal do sbírky sehnat texty, které vlastní rukou napsali Mozart, Goethe či Napoleon
Sběratelství patří mezi obory, jimž se nekladou žádné meze. Svého času mu podlehl také hrabě Evžen Karel Černín z Chudenic (1796–1868), vzdělaný šlechtic a milovník umění.
-
Říkal si Hajský, jmenoval se Jan Zelenka z Kamenného Újezda a také on měl podíl na smrti Heydricha
Připomeneme osobnost Jana Zelenky Hajského. Někdo o něm možná ví, ale pro širší veřejnost je jeho jméno a život a hlavně jihočeský původ zatím velkou neznámou.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »