Alena Blažejovská
Připravuje magazín Zelný rynk. Je dramaturgyní pořadu Radiokniha.
Do rozhlasu nastoupila v roce 1986 během svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), kde vystudovala češtinu a dějepis. Jako členka Tvůrčí skupiny Drama a literatura má v současnosti na starosti dramaturgii programové řady Radiokniha na Českém rozhlase Plus. Zabývá se také dramaturgií a autorskou tvorbou literárních a kulturních pořadů pro stanici Český rozhlas Vltava.
Od roku 1996 připravuje pro vysílání Českého rozhlasu Brno literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000. V roce 2018 převzala v souvislosti s tvorbou Zelného rynku Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.
Ze záliby navíc natáčí rozhlasové dokumenty. Tato tvorba získala několik ocenění: v roce 2008 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Drnka a v roce 2010 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Všechno mám aneb krabice od banánů (portrét Věry Mikuláškové). V roce 2016 obdržela 3. cenu v soutěži Prix Non pereant – Média na pomoc památkám za reportáž o archeologickém výzkumu v Tasově, odvysílanou v magazínu Zelný rynk.
Čtěte také
Roku 2017 získala v této soutěži 1. cenu za dokument Ten příběh mě oslovil – Czech National Trust. Roku 2020 reprezentovala Český rozhlas na prestižním nesoutěžním festivalu rozhlasových dokumentů International Feature Conference s dokumentem Muž, který sází stromy, jehož „hrdinou“ je les, kterým provází lesník, hudebník a básník Jiří Nohel. Tento dokument získal také cenu studentské poroty na festivalu Prix Bohemia Radio v roce 2019.
V roce 2000 se po výzvě Antonína Přidala stala pedagožkou v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V roce 2008 se habilitovala v oboru Dramatická umění, tématem její habilitační práce bylo Rozhlasové literární pásmo. Roku 2019 byla jmenována profesorkou.
S Radimem Kopáčem vydala knihu rozhovorů s básníky Popiš mi tu proměnu (2010).
Narodila se v Brně, kde bydlí s výjimkou šesti let, které s rodiči prožila na Kubě. Její otec Karel Kopřiva působil jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech vedl kontrabasovou třídu na prestižní škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu.
Je držitelkou Ceny města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky pro rok 2017.
Všechny články
-
Aneanekdoty. Tragikomické povídky Arnošta Goldflama dovedou rozesmát i rozplakat
Nový svět, U moře a První máj. Poslechněte si nápadité povídky, obsahující hlubokou moudrost, v autorské interpretaci.
-
Reklamy na tramvajích jsou ohavnost, vzkazuje norský básník Jan Erik Vold
V souvislosti s vydáním českého překladu Deníku Ruth Maierové a s výstavami o ní a její rodině navštívil Brno a Žarošice editor knihy, významný norský básník J. E. Vold.
-
Ve válce proti realitě. Peter Pomerantsev: Tohle není propaganda
Pomeranstev napsal svoji první knihu Nic není pravda o Rusku. Teď jako obyvatel Západu zjišťuje, že tekutý prostor, před kterým unikl, se rozlévá i za hranice Moskvy.
-
Za Jaroslavem Erikem Fričem: Abychom se jako andělé nevznesli někam, kam ještě nepatříme
Ve věku 69 let zemřel v roce 2019 brněnský disident, básník a organizátor kulturního života Jaroslav Erik Frič.
-
Dobré umění není proti životu, je přesvědčena spisovatelka Blanka Kostřicová
Letos v dubnu oslavila Blanka Kostřicová šedesáté narozeniny. Při té příležitosti jí vyšla nová kniha, nazvaná Dobré umění není proti životu.
-
Muž, který sází stromy. Boj se suchem a kůrovcem v podání lesníka a muzikanta z Vysočiny
Jak se les obnovuje? Jak mu můžeme pomoci? Repríza z 21. března 2019.
-
Zelný rynk
povídka Jiřího Kratochvila Tarantulí sny; literární pásmo Šestým smyslem zaslechneš; četba Bonviván Bohuslav Kilian; literární výročí: Adolf Kroupa
-
Amadeus uvnitř normalizace. Povídka Karla Pecky z nerudovské Malé Strany kořeněná Husákem a Formanem
Jak zamíchalo normalizačním poklidem Malé Strany, když tam Miloš Forman natáčel svého Amadea? S tím se vyrovnává Karel Pacner v povídce Mafie velká a malá.
-
Chudoba, hlad, mizerná práce. George Orwell jako nuzák: Na dně v Paříži a Londýně
George Orwell žil na ulici mezi sociálně vyloučenými, příležitostně pracoval v kuchyních a protloukal se jako všichni ostatní po ubytovnách.
-
Srdcem Petrkova je klavír, na který hrály krásné dlouhé prsty Suzanne Renaudové
Reportáž Aleny Blažejovské vás zavede do Česko-francouzského centra Petrkov. Poslechněte si vyprávění Josefa Mlejnka a koordinátorky projektu Lucie Tučkové.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 16
- 17
- 18
- 19
- 20
- …
- následující ›
- poslední »