David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Opat Machalka se před 70 lety ocitl v čele vykonstruovaného procesu s řeholníky. Dostal 25 let
Jeden z velkých inscenovaných procesů, který komunistická justice vedla proti odpůrcům, se odehrál na jaře 1950. Před soudem stálo 10 představitelů mužských řeholních řádů.
-
Rozhlasová svědectví o návratech z exilu do normalizace
Normalizace, která se rozběhla od počátku 70. let 20. století, byla pro řadu Čechů a Slováků důvodem k odchodu do exilu.
-
Čankajšek bojoval proti komunistům, v krutosti jim ale konkuroval
Dne 1. března 1950 došlo na Tchaj-wanu k pozoruhodné události: generál Čankajšek se tam prohlásil prezidentem Číny a vládl ostrovu až do své smrti v roce 1975.
-
Husitská církev vznikla z touhy po nezávislosti, začátky nebyly jednoduché
Sto let existence slaví letos Církev československá husitská. Vznikla jako národní církev v lednu 1920, současný název nese od roku 1971. Hlásí se k ní 40 tisíc věřících.
-
Obchodní dům Kotva byl jednou z výkladních skříní normalizace
Jedním ze symbolů „normalizace“ poměrů v Československu po roce 1968 byla výměna na postu prezidenta. Nemocného Ludvíka Svobodu vystřídal v květnu 1975 Gustáv Husák.
-
Stanislav Gross, talent na politiku i na podnikání
Před patnácti lety, v lednu 2005, vypukla aféra kolem financování bytu tehdejšího předsedy vlády Stanislava Grosse.
-
Walter Schellenberg, intelektuál s morálkou gangstera
Před sto deseti lety se v Německu narodil Walter Schellenberg, později významný nacistický zpravodajec.
-
Ležák-Borin, originál za všech okolností
Před padesáti lety, 11. ledna 1970, zemřel v Praze muž, jehož pestrý život nepřestává zajímat badatele: Vladimír Ležák-Borin, novinář, publicista a trochu i politik.
-
Jak si herec Petr Čepek „odskočil“ do politiky
V událostech podzimu a zimy 1989 se mnoho lidí dalo do služby společenských změn. Pro některé to byl odrazový můstek k politické funkci a někteří jen „prošli“ dějinami.
-
Listopad 1989: Tanky na Prahu. Použili by komunisté k potlačení demonstrací armádu?
Ulice zaplněné demonstranty, aktivní stávkové výbory v divadlech i na školách, vznikající Občanské fórum… Takový byl obrázek Československa po 17. listopadu 1989.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 41
- 42
- 43
- 44
- 45
- …
- následující ›
- poslední »